Na workshopu vždycky zazní "hlášky", které nejlépe pochopí ti, kdo tam v danou chvíli jsou. Tenktokrát jich padlo hodně a říkám si, že pobavit nebo přemýšlet (nebo nad nimi nesouhlasně kroutit hlavou) mohou i ti, kdo workshop neabsolvovali.

• Ideály v knihách jsou největší zabijáci rozhodnutí.
• Každý předpoklad se mění v malér. Proto je dobré najít někoho, kdo mi řekne, co nechci slyšet.
• Často máme rozhodnuto, jen s tím nesouhlasíme.
• Největším úkolem rozhodování je obhájit jeho výsledek...sám před sebou.
• Nechceme dělat chyby. Ale když nešlápneme vedle, ničeho nedosáhneme.
• Optimální výsledek je víc než snaha o výsledek maximální.
• Často se vymlouváme na to, že jsme něco nemohli udělat, protože to nešlo udělat dokonale.
• Kdo nezná kritéria, nemůže rozhodovat.
• Svíčkovou má dobrá i špatná kráva (účastník Petr).
• Stádo má rozhodování snadné. Řídí se nejbližším zadkem. Predátor potřebuje výhled.
• Často chceme rozhodnout věci, na které nevidíme. Lepší je rozhodnout jen nejbližší krok.
• Máme problém - nejsou lidi. Se změní: Nejsou lidi - to je problém. 
• Proaktivní v týmu problém vytváří. Reaktivní je umí řešit.
• Lemplovat a trápit se tím - to je opravdu ztráta času. 

Blíží se v pořadí sedmý predátorský workshop Umění vhledu a jednoduchých řešení. Bude o praktické kreativitě. Žádné "malůvky, létání po hvězdách ani hraní si" ode mne neočekávejte. Znáte mne :-)
Kreativita je pro mne schopnost přežít, schopnost řešit problémy. Schopnost najít cestu tam, kde jiní přešlapují.

Takže jestli máte nějakou novou výzvu, nový problém, novou cestu a váháte jak na to, kudy do toho - přijďte.
Určitě něco vymyslíme.
Umění vhledu a jednoduchých řešení

Nějak mi ty pojmy nejdou od sebe oddělit. Protože chci být odpovědný a mít co nejlepší výsledky, musím se neustále rozhodovat.

Snažím se dělat na věcech, které mají alespoň nějakou šanci na úspěch. Ne to proto, že bych chtěl dneska hodit už jen po vyšlapaných cestách. Ale proto, že se snažím o něco lépe hospodařit se svým časem a hlavně energií.

Času má ve skutečnosti většina z nás opravdu nadbytek. Když si uvědomím, kolik a čemu jsme ho denně schopni věnovat. Například sledováním TV prý denně strávíme kolem 4-5 hodin. S kondicí a duševní hygienou už na tom tak dobře nejsme. Ve všem, co dělám, potřebuji pocit svobody rozhodování.

Často hledáme řešení vně, místo tam, kde je příčina problému - uvnitř. Jsme to my, kdo máme řídit svůj život, kdo má za to dokonce odpovědnost, nejen k sobě, ale i ke svým blízkým, obchodním partnerům, nadřízeným.

Neměly by nám pomáhat výmluvy toho typu, že "se to nedalo stihnout", že jsme čekali na druhé, že to ONI...
Abych mohl svobodně a odpovědně rozhodovat, používám svůj diář - tam hospodařím, rozhoduji, organizuji. Svoje plány upravuji podle toho, jak se vyvíjí situace a jakých dosahuji výsledků. To mi dává pocit potřebného dílu kontroly, smysluplnosti toho, na čem právě dělám nebo budu dělat.

Svoboda a rozhodování vyžadují jednu důležitou "rutinu pro přežití" - disciplínu. Tu potřebuje jak lovec - denní aktivity, tak sběrač - tydenní aktivity, ale i zemědělec - roční aktivity.

Při rozhodování používám jednoduché Lenochovo kvarteto:

1. Proč vůbec
2. Proč teď
3. Proč já
4. Proč takhle

​Piluji disciplínu "začínat i končit den se svým diářem", rozhodnout, co je třeba, informovat o svých rozhodnutích všechny, kdo to potřebují, informovat je co nejdříve tak, aby i oni mohli změnit své plány.

Nedávno jsem dostal od jednoho zadavatele zprávu ve 23:00. Vyžadoval něco velice akutního do druhého dne 8:00. Jediný telefonát ve 23:15 vše vyřešil. 

1. termín se najednou odsunul až na 13:00
2. obsah se výrazně změnil (což by se stalo stejně, jen první kolo by byla zbytečná práce)
3. dohodli jsme si "relační časy", tím bychom měli do budoucna odstranit riziko, že ve 23:00 nebude na jejich poptávku nikdo adekvátně reagovat.